365 - 151

Nejsem moc sentimentální osoba, ale při pohledu na tuhle fotku téměř zamačkávám kroupu. :o) Sáňky, ohrádka i fusak jsou po mně! A že to vůbec není poznat? :o))) Sáňky tedy odvozily (přinejmenším) mě, bráchu, Vojtu a teď Vilímka - fusak taky. Řekla bych, že se tak vysokého věku dožily proto, že já jsem nejstarší a brácha nejmladší dítě v rodině, naši měli velkou půdu a navíc tehdy nefungoval mimibazar ani nic podobného. :o) Pravda, mají nový výplet - "někdo" na nich totiž jezdil v poněkud nedětském věku a poněkud nedětskou váhou...

Velkou půdu máme taky, mimibazar sice funguje, ale kdo by prodával (a kupoval ) XYlet staré sáňky, že? Takže je reálná šance, že moje vnoučata budou říkat "Tohle jsou sáňky po babičce." Chichi.

365 - 150

Poněkud šokantní výhled se nám naskytl na naši terasu, když padla tma. Vítr nám vyfoukal na terásku menší závějku. Naštěstí moc nenasněžilo (chichi), tudíž mu došel sníh - viz. vykukující travka a dlažba na terase. Jinak bychom asi měli výhled z našich francouzských okem jako z iglů. Raději nebudu říkat hop - zima teprve začíná - kdo ví, co přinesou další dny a příští projektové fotky.

365 - 149

"Na střídačce" :o) Tak máme doma bruslaře. Teda bruslaře ... dnes na tom stál poprvé a má můj hluboký obdiv. Za necelé dvě hodiny se naučil posunovat dopředu takovým podivným stylem a-la koloběžka a když spadl, dokázal se postavit sám. Je to šikula! Jen ten srdečný úsměv do objektivu mu furt nejde. :o)))

BTW - bruslili jsme na stejném rybníce, ve kterém bydlí ti piraňoidní kapři viz. projektové foto č.5
Co tam dole asi teď dělají, když jim rachotíme nad hlavami???

365 - 148

Mrzne až praští, na poli za viaduktem zamrzly tůňky. Chodíme se tam klouzat - Vojtíkovi to moc nejde. Však on se to naučí. Zamrzlá tráva v ledu vypadá tak tajemně a začarovaně. Zítra vyrazíme na rybník na opravdové bruslení - tedy aspoň já, neb já jediná mám brusle. :o))) Kluky budu aspoň řádně motivovat...

365 - 147

Musím se přiznat, že mě Bulik tak trochu navnadila na nějakou sourozeneckou fotku. Hlavně, ta, jak kluci jedí dort (kterou ovšem na blogu nemá). Tudíž jsem dnes měla jasný cíl, vyfotit ty moje mláďata - letos poprvé. :o) Jelikož jsem blbka a nevzala jsem si foťák na výlet, musela jsem se o kreativitu pokoušet v koupelně při koupačce. Jsou to prostě šoumeni.

365 - 146

Je prvního ledna a tak jsem vyštrachala krabici, nadepsala ji ze všech světových i vesmírných stran a začínám do ní pomaličku uskladňovat vánoční výzdobu. Nejvíc se tedy těším, až spálíme stromeček, protože se pod něj Vilímek vždycky nějak nasouká, pak ho jehličí začne píchat do hlavičky a on nemůže ven a řve. Dnes taky ochutnával ten lesklej blázinec, kterej tam kluci navěšeli a on teď pořád padá.

365 - 145

Silvestr. Témeř jako za starých časů, kdy pán není doma a myši mají pré. :o) Tentokrát ovšem neposkytli volnou chalupu rodiče, ale prarodiče (bráno z pohledu malých slavičů) - bavili se všichni. Co na tom, že jsme dětem udělali půlnoc v deset a mastili spát. :o)))