Člověk míní...

... děti mění. Měla jsem v úmyslu s klukama vyrazit ven nafotit nějaké to jarní tání. Alekorátže Vojta dělal blbiny neboli vyskakoval na kuchyňskou linku (jeho nejoblíbenější činnost posledních několika měsíců) a vyskočil tak šikovně, že hlavou narazil na roh baru.

Má tudíž díru do hlavy, vysypalo se nám tu (naštěstí) nemnoho pilin a sedíme doma. Radši. Jeden nikdy neví.

Jaro jsem si tedy vyfotila aspoň v květináči.

Dortíček

Minulý týden měla mamka narozky. Už si ani nepamatuju, kdy naposledy dostala dortík. Situace byla tudíž jasná. Navíc mě honila mlsná a chtěla jsem ho nějak ozdobit Mozartovými koulemi. :o)))

A taky si vyzkoušet tenhle dort z Apetitu. Dělala jsem samozřejmě jen korpus, který jsem následně ozdobila jako ...???? (Původně zamýšlenou truhlu jsem zbaběle zamítla.)

Dort je skutečně vynikající, vláčný, chutný - v Apetitu holt umí. :o)

Drak

V pátek se na náměstí objevil sněhový symbol našeho města - drak.
Děti jsou nadšené. Podařilo se mi zachytit liduprázdné náměstí, ale musela jsem si trochu popoběhnout. Za chvilku už se na na drakovi jen hemžilo.

Další fotka-bleskovka, s Vildou a Vojtou na hřbetě - jako by kolem nikdo nebyl. :o)

Moc děkuji!

V sobotu 13. února od Pendulky a v úterý 16. února od Buli jsem jsem dostala putovní blogařské ocenění, za které oběma moc děkuji. Od takových blogařských špiček mě ocenění opravdu hodně potěšilo. Holky, dubňačky moje, děkuji!

Ocenění posílám dál panu Klebcovi, který mě svým nadhledem a smyslem pro humor vždycky spolehlivě dostane!

Zároveň bych chtěla poděkovat všem, kteří si na můj blog chodí počíst a podívat se na fotky. Moc děkuji také za komentáře - ocenění částečně patří i vám!

Mráz

Mrzne až praští a je přesně taková zima, jakou mám ráda. Bílá, čistá, mrazivá. A taky máme mnohem hezčí plot. :o)
A pozor pokrok - Vilibaldík chodí na sněhu. Tady teda tlačí sáně, protože by je jeho stará matka sama neutáhla. No jo, s úsměvem jde všechno líp.