365 - 358

Plaváčci. Voda jako kafíčko, vlny jen tak, aby se neřeklo, lidi skoro žádní. Vojta je známý vodomil a Vilímek - znamení horoskopu Ryby - také dostál toho, co se od něho díky datu narození očekává. Je zřejmě ryba mořská, neboť mu moře velmi chutnalo. :o) Jakmile se přiblížil pusinou k vodě, okamžitě vyplázl jazyk a lemtal. :o)))

365 - 357

Opravdu výjimečný je vztah Bulharů k alkoholu. My ho pijeme, oni ho hladí. :o))) Jinak ale byly české nápisy, česky psaná menu vítaným a příjemným zpestřením. Na druhou stranu jsem si také oprášila azbuku. Už nebyla pod tou vrstvou prachu skoro ani vidět...

365 - 356

Idylka na pláži. Starší Vojta si hraje, mladší Vilda spinká. Vojtíkovi docela trvalo, než se neučil namixovat písek tak, aby se bábovičky podařily.

365 - 355

Větší Véčka na vlnolamech. Vojta se trochu víc bál. Nejraději bych si vylezla na ten protější vlnolam a udělala lepší záběr, nicméně nechat Vilímka samotného dole (byť v kočárku) se mi opravdu nechtělo. Tak aspoň takhle.

365 - 354

Bulharská delikateska k pivu. Rybkám se říká Caca, jsou fritované a obalené (pravděpodobně) v hladké mouce, octu, soli a kopru. Jedli jsme je celé - jestli se to tak dělá, fakt netuším, každopádně jsme přežili. :o)

365 - 353

Na dovolené není turista živ jenom mořem, ale taky hotelovým bazénem. Brouzdy brouzdy v brouzdališti aneb jede jede mašinka.
Copyright na fotku má samozřejmě DH, neb samospoušť bych v tomto stavu fakt nedala. :o)

365 - 352

A je to tady. Výhled z pokoje, resp. z balkónu. Moře, pláž, sluníčko... a plachetnice.

365 - 351

Balíme, zítra brzy ráno odlétame do Bulharska. Za mořem, za sluníčkem, změnit prostředí, narušit denní režim a snad se i navzájem užít. :o)
Půjčená cestovní kabela má zámek. Stejně ji ale zabalíme do clingfoilu.

365 - 350

Dnes jsme výletovali, hledali poklady a kontrolovali, jak se místa mého mládí za ta léta změnila. Některá ano, některá ne. Už tu dlouho nebyla Vojtíkava samostatná fotka, tak tady jedna je: na Kočičím hrádku u Slatiňan. (Já pamatuji hrádek šedý, oprýskaný - teď vypadá lépe!)

365 - 349

Dnešní večerní obloha. Ve skutečnosti byla mnohem hezčí. Barevější. Voňavější. :o)

365 - 348

Projekt se pomaloučku polehoučku blíží ke konci. Ne snad, že bych chtěla bilancovat, ale přeci jen jsem asi "něco" očekávala. Možná to, že se naučím dívat na svět trochu jinak. Možná to, že se nebudu bát při focení experimentovat. Možná něco úplně jiného, na co si teď už nevzpomenu. Takže tohle je jedna experimentální fotka. Asi to není poznat a o to přeci jde. :o)

365 - 347

Kvůli tomuhle ptačímu dorostenci mě dnes řádně bolelo za krkem. Nachytala jsem ho u nás na terase, jak se hlasitě dožaduje krmení od rodičů. Rodiče (a nebo rodič??) se celkem dost snažili. Nelenila jsem, vytáhla foťák, vyměnila objektiv a ... a nic. Když přiletěla matka krmit, místo rychlého stisknutí spouště jsem v duchu udělala JÉÉÉÉÉÉÉÉÉ. Pak už nepřiletěla. Dorostenec byl z toho docela naštvaný a pokadil nám stůl i židli, pořád někde poskakoval mimo záběr foťáku, já se krčila za záclonou jak úchylák v nepřirozených polohách ... a nakonec nic. :o)

365 - 346

O podivnosti letošního léta jsem tady na blogu před nedávnem psala. Příroda se zjevně rozhodla, že to dotáhne do konce. DH přivezl od svých rodičů různé druhy zeleniny. Mimo jiné i viz. foto. Čím hloupější sedlák, tím větší brambory. Vdala jsem se do rodiny génia! (Pro srovnání MALÁ krabička zápalek.)

365 - 345

Že na pořekadlu ´Čistota půl zdraví, špína celé´asi něco bude, si dnes kromě mě určitě myslí i naše vysílačka. Tedy pardon - naše bývalá vysílačka a chůvička v jednom. Mám ten pocit, že z pracího programu ´Syntetika 40°C´zrovna veselá nebyla.

To bylo ale překvapení, když jsem vyndávala prádlo z pračky. :o) Takže jedna nula pro Vilímka. Vlastně nula to není, protože příbory, hračky, klíče, mobily či výše zobrazenou vysílačku jsme celá rodina společnými silami několikrát zachránili z pračky, našeho obřího odpadkového koše, případně ze sušičky. A právě pokušení dát vysílačku po vyprání společně s ostatním prádlem do sušičky jsem dnes odolala. Ale fakt mě to lákalo. :o) Asi rozumím, co na tom Vilímek má!

365 - 344

Jsou dny kdy toho člověk stihne hrozně moc. Takový den je dnes. Zvládli jsme zařídit, uspořádat a zkoordinovat víc než dost. Navíc kluci nějak neměli svůj den. I proto si nějaký ten mlsek před spaním zasloužím. No co, stejně jí je vedro, čokoládce nebohý a přeci ji nebudu strkat do lednice, tam by jí zase byla zima!

365 - 343

Poslední dobou nastaly teplé dny a tím se nám k životu probraly i ostružiny, na kterými jsem já už zlomila hůl. Dobrá tedy, nevykopeme je teď hned, ale stejně na podzim pošupajdí na nové stanoviště.

365 - 342

Kterápak známá a oblíbená bylinka takhle líbezně kvete?

365 - 341

Soukromá pláž ´V. u T.´ Pozvolný vstup do vody. Slunečníky na pláži zdarma. Vodní sporty zdarma. Jízda na zebře John zdarma. Bar přímo na pláži. Ručníky a lehátka zdarma. Vhodně zejména pro rodiny s dětmi.

365 - 340

Už dlouho tu nebyla žádná sourozenecká. Tak tady jedna je. Odpolko na terase. Uvidíme, jeslti se sourozenci podělí stejně o spálu, jako o sušenku. Snad ne.

365 - 338

Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným. Jakoby nestačilo, že počasí provádí veletoče, ještě se vyrojilo neuvěřitelné množství marodů a marůdků. Tentokrát jsme bohužel nezůstali ušetřeni. Vojta má spálu. Dostal Ospen. A my teď budeme vyčkávat, jestli se do klubu přidá i Vilímek.

365 - 337

Ostříhali, teda vlastně ostříhalY, jsme Vilímka. Poprvé. Úplně mu to změnilo výraz. Nejvíc to asi vidíme my. Teď koukám, že je zase na fotce s kelímkem od jogurtu. :o) Přísahám, že mu dáváme jíst i jiné věci.

365 - 336

Další květinkou, která mi vykvetla je rudbékie. Mám radost. Měla jsem je zasazené už dlouho, ale nějak se pořád "pletly" při sekání pod traktůrek. Tak jsem je přesadila na méně exponované místo a ejhle!

365 - 335

Počítání, kolik do najde v lese hub, mi připadá vážně srandovní. Dnes jsem ale počítala taky. Za necelou půlhoďku jsem jsem našla hub spoustu. Nad některými jsem předem zlomila hůl, vypadaly červivé už od pohledu (počet nevím :o), některé jsem rozřízla přímo v lese, abych zjistila co a jak, a o nekterých jsem byla přesvědčená, že jsou zdravé a odnesla jsem si je domů.

Takže výsledek: 20:3 ve prospěch červů :o( A to nepočítám ty zanechané v lese.

365 - 334

Komíny. Většinou je to tak, že já stavím a Vilda boří. Tohle je jeden ze světlých okamžiků, kdy staví i Vilímek. Jinak je samozřejmě zábavnější, když jednotlivé stavební díly lítají po naší plovoučce a dělají hrozný rámus.

365 - 333

Třistatřicettři chňapavých úponku se vší silou drží plotu. Některé "adély" mají opravdu úžasné schopnosti.

365 - 332

Kvete všechno možné. I jitrocel.

365 - 331

Tak kam to bude? Co nebíčka nebo do peklíčka?

Byla to beruška lenoška, nechtělo se jí nikam, musela jsem ji setřást. :o)

365 - 330

Sousedi napustili bazén a dopoledne nad ním poletovalo 5 volavek. Že by u nich chtěly zahnízdit? No a já jsem si naivně myslela, že tam vydrží poletovat než doběhnu pro foťák a vyměním objektiv. Tak to teda fakt nevydržely.

365 - 329

Tak tohohle fešáka jsem si "schovala" včera. Počkal na mě. Včera to byl drobeček, kterého by bylo málo i naložit do octa. Dnes už to bylo lepší. Radši jsem si ho vzala domů, aby nevyhráli červi a jiné breberky.

365 - 328

Rostou. No bodejď by ne, je ideální počasí. Teplo a mokro. Ovšem poznání dnešního dne zní: popršené, zapařené brýle notebene omotané pavučinou při hledání hub moc nepomohou.

365 - 327

Bratři. :o) Na Ještědu. Ve skutečnosti se mají opravdu rádi. Ale opravdu.