Vyráběnkovací oslava

V únoru tradičně slavíme - oslavenců jen víc než dost: Sára má narozky na konci ledna, Věra a mamka v únoru a navíc má ještě můj drahý bratr svátek. Letos jsme si hráli na mého oblíbeného kouzelníka z "Talentu" a z podlouhlých nafukovacích balónků jsme dle návodu kroutili zvířátka.

Nejlíp mi šel had. :o) Navíc teda není žádná prča ten balónek nafouknout. Pusou to nejde ani omylem a přiloženým "foukátkem" taky nic moc. Nakonec jsme vzali oficiální pumpu na rafty. :o))) Radost byla převeliká, pejsci, králíci a žirafy vypadali veskrze všichni stejně, protože složitější motanice mi nešly.

Fotek bylo víceji, ale "někdo" si je zapomněl stáhnout a tak "někdo jinej" nic netuše formátoval kartu. Tak aspoň z bráchova foťáku Vilda s králíkem dlouhoocasým a pudlem.

A vinu a vinu

Ani únor bílý, sílí pole... ehm, chi... mi nezabránil vinout. Přece jen je to můj nejnovější koník, velmi mě baví a hlavně se mám ještě hodně co učit! Je-li síla, chuť a inspirace vinu.

Tablo

Únoru a šoku z pracovního nasazení navzdory jsem se s ostudným zpožděním jala fotit Vojtíka na dubňáčkovské tablo. Nejradši bych si nafackovala, protože mám zpoždění asi půl roku, ehm... Pak bych nejradši nafackovala Vojtovi za to, co u toho dělal za scény. :o)

Tímtož se Bulikovi veřejně omlouvám a sypu si hlavu popelem.

Tahle fotka nakonec výběrem z různých důvodů neprošla. Vojťula se ale tváří solidně a navíc je u levého okraje krásně vidět i výtvarný počin našeho druhorozeného. :o)

A je to tady...

První únor a můj opětovný nástup do práce - aj, aj, na kolik mých koníčků a zájmů mi asi zbyde čas? A co začnu flinkat jako první? (Odpověď je víc než jasná... no jasně, že blog - sakra! No, je sedmého března a já "dopisuju", tentokrát bez fotky. Ale datum si posunu, to zase jo. :o)))