365 - 265

A už to hořííííí! Čarodky jsme měli zpočátku trochu rozlítané. :o) Když začalo pršet, vypadalo to, že bude potřeba vymyslet variantu brod, ale nakonec vše dobře dopadlo. Buřty jsme opekli, babičku Ježi spálili, děti se vyřádily a rodiče si odpočinuli. Jak pravil soused Martin: "Ty čarodějnice jsou taková pohoda."

365 - 264

S Vilímkem jsme si k snídani na tousteru rozpekli housky. Byly vynikající. Vilda mlaskal nahlas, já potichu. :o) Tak to jsme zase něco objevila. Moc pečiva na strouhanku mi asi nezbyde.

365 - 263

Hurá, mám dalšího zvířoida! Je to (asi) tesařík. (???) Pravděpodobně přezimoval v hromadě dřeva. Je z toho, cudák, celej pomačkanej. Má štígro, že jsem ho nepřiložila, moc nechybělo.

365 - 262

Vykvetly jahůdky! Jaro je opravdu tady - už i u nás. :o) Snad nám to nepomrzne! Ještě by to mohli spást zajíci! No to bych je hnala, darebáky!

365 - 261

V neděli po návratu z hektického víkendu na nás čekalo překvapení. Vykvetla josta. Děti si budou moci aspoň trošinku zamlsat.

365 - 260

Dlouho jsem váhala kterou z mnoha sobotních fotek použít. Sobota byla dnem plným zážitků a tudíž jsem fotila hodně. Nakonec jsem vybrala "výrobu" trička, protože právě tričko se stalo takovým symbolem sobotního odpoledne. Je opravdu povedené!

365 - 259

Vilémek spící v autě bude asi pro nás tak trochu utopie. Zatímco unavený Vojta v autě spí, unavený Vilda v autě řve. Chvilenku po cvaknutí tohoto snímku se Vilímek probudil a řval a řval a řval. Asi si budeme muset zvyknout. :o)

365 - 258

Týden po svých narozeninách má Vojtík svátek. Jsme my to ale krkavčí rodiče! Ale pořád lepší než můj děda, ten měl svátek i narozky v jeden den. Perníkový dort jsem vytvářela na přání oslavence, nevyšel úplně podle mých představ, ale chutná nám.

365 - 257

Asi nás je většina, kteří pamatujeme, že se ve škole psalo na tabuli křídou. Jako dítě jsem to milovala. Později mi začalo vadit, jak jsem od křídy všude umazaná a hlavně, jak se při psaní "práší". Mluvit a psát najednou se prostě nedalo.
Teď je to jiné. Fixy nepráší, když je člověk opatrný, tak ani nemažou, ale na rozdíl od křídy se nepozná, kdy přestanou psát. Všude je zkrátka něco. :o)

365 - 256

Příprava na víkendovou akci. Perníčky a poprvé v barvě. Barvení polevy je snazší než barvení marcipánu. No to jsem zase objevila Ameriku, co? Chi chi.

365 - 255

Brácha mě měl nakrmit jogurtíkem. Za chvilku ho to přestalo bavit, jogurt položil na stolek a šel radši hrabat trávu. :o) No co mi zbylo jiného, než samoška v bufáči na stojáka. A prej že se sám nenajím! Cha!

365 - 254

Dnes zase konečně svítilo sluníčko. Tak jsem si jedno sluníčko i vyfotila. A se sousedem jsme se shodli, že potvory pampeliškový na louce mají stonky dlouhé a na zahradách se plazí po zemi, stonek mají maxiláně 1 cm dlouhý, aby ho nezabrala sekačka!!! Evoluce!

365 - 253

Už dlouho tu nebylo žádné divoké zvíře. Ono totiž vyfotit divoké zvíře není jen tak. I šneci jsou pěkní plašani ... jakože se nechají velmi snadno vyplašit. Najít na dnešní výpravě do divočiny šnečka, který má vystrčené růžky, aby mmohl dostat krejcar na tvarůžky, byl pěkně tvrdý oříšek!

365 - 252

Resuscitace aneb jak nás mládě banánovníku nakonec vzalo na milost. Už to vypadalo bledě. Už už se zdálo, že nás opustí. Nakonec si ale dal říci, zazelenal se a vyhodil i další list. Hurá! Snad už si to nerozmyslí.

365 - 251

Šestnáctého dubna má Vojta narozky. Byl krásný den, stejně jako když se před pěti lety narodil. S dortem jsem se pachtila už včera. Díky své fantazii Vojťouš věděl, že jde o Spidermana. Narozky si užil. A my ostatní s ním.

365 - 250

Když jsem ráno - ještě poměrně dost rozespalá - šla se psem, musela jsem si sáhnout, jestli to, co vidím, je opravdu TO. Je to TO. Doopravdická námraza alias jinovatka. Rozdíl denní a noční teploty je teda pořádný!

365 - 249

Tak vám ani nevím, ze kdy tahle fotka je. Navíc je trapně dokumentační. Dostali (rozuměj zdědili) jsme bazén pro děti. Je velký, hezký, ale bohužel nekompletní. Jedna tahle žlutá spojka chybí. Bez ní bazén sestavit nelze. Vyfotila jsem si je, abych mohla shánět, tak uvidíme, jestli se budou mít děti kde žbráchat nebo ne.

365 - 248

Velikonoční pondělí přímo svádí k nějaké "náladovce". Já ale za celé dopoledne nevzala foťák do ruky. Příležitost se mi naskytla tak nějak sama - unavený koledníček (takže tématu se držím) aneb ještě si trochu počtu a pak hned usnu.

365 - 247

Travička už se zelená, ale odborník pravil, že na první jarní zástřih to prý ještě není. Vojta se na to ale nemůže dívat a tak zastříhává vyčnívající kokošky pastuší tobolky růčo. Ty totiž trčí opravdu výrazně.

365 - 246

Dnešní fotka je focená zítra. :o) To je právě kouzlo internetu, resp. blogu. Kdybych se nepřiznala, nikdo na to nepřijde. Ale o tom to přeci není. Kytičky mi natrhal Vojta na prochajdě, ani nevím, jestli náhodou nejsou chráněné?!

365 - 245

Nad fotkami rozkvetlých stromů u ostatních blogařek jen nevěřícně kroutím hlavou. Rozhodla jsem se ukázat vám proč. Tohle je naše třešeň. Lístečky "už" vystrkují růžky. :o) Ano, já vím, kvést má až 1. května - ale i tak má docela hoňku. Je to ještě stromeččí miminko, sázeli jsme ji vloni na podzim, snad se jí u nás bude líbit.

Zítra sem zvěčním jabloň, ta je taky pěkně rozšoupnutá! Chichi.

365 - 244

Vůbec jsem netušila, co radosti může pivní láhev u ročního batolete způsobit! :o) A musela jsem si ji sakra držet, abych o ni nepřišla!!! Dnešek byl ve znamení mytí oken (pro neznalé - z jižní strany nemáme okna, ale výkladní skříně ...) - večer jsem si tudíž lachouta zasloužila. Poněkud roztřesené fotky vzniklé bojem o naše tekuté zlato jsem holt musela upravit, abych to zamaskovala. Na druhou stranu - ČB snímek už tu dlouho nebyl, tak to vlastně ani nevadí.

365 - 243

Jedno foto na přání. Určitě v tom je nějaký fígl, na který jsem ještě nepřišla. Budu se muset jít poradit k odborníkům. Ale baví mě to. :o) Jako plus pokládám i to, že jsou to vyfouknutá vejce, čímž odpadá koledníkům otázka co s nimi. Mají dvě možnosti - zachovat a nebo vyhodit.

Jo a to červené dělal Vojtík ve školce.

365 - 242

"Mami, nšel jsem kytičky, který si můžeš vyfotit do projektu," prohlásil Vojta a jak řekl, tak jsem udělala. Jsou to takové titěrky, ani mi na ně nešlo pořádně zaostřit, ale jsou naše - ze zahrady.

365 - 241

Drzý hmyzoid se mi vetřel do snímku podvečerem uzavřených krokusů. Lovit jsem byla u sousedů, jelikož na naší zahradě ještě nic nekvete. Tedy vlastně kvete, ale jsou to tak titěrné květky, že by mi to snad foťák nevzal!

365 - 240

Můj druhý pokus (tento) zachytit celkem fotogenickou lucerničku vyšel mnohem lépe, než ten první. :o) No tak aspoň něco, hihi.

365 - 239

S blížícími se Velikonocemi začínám vymýšlet zběsilosti. Místo abych se držela vyzkoušeného a osvědčeného, začínám experimentovat. Dnešní snímek by se mohl jmenovat: Jak hrdobčí Jaffi za vyučenou dostala :o)))

Už asi týden všechna vajíčka vyfukuji, tudíž mám již několik vejdumků (někde se říká vejdunků - co je správně? Obojí? Nebo jde o klasickou záměnu M a N jako v hojně využívané podivnosti "perNaMentka" , ze které se mi dělá husí kůže?!?!?!? :o))) Vejdumků bych mohla mít i víceji ... jenomže ... vyfukování vajec není jen tak, některá nevydrží. Drátkování vajíček není jen tak. Některá nevydrží. To drátkování. Když spadnou na dlažbu tak taky blbý.

Vůbec nedokážu pochopit, jak je možné, že ty úžasnosti, které jsem si našla na netu, prostě nesvedu?! No dobře, tak poprvé (a podruhý) jsem měla nevhodný = moc tenký drátek. Potřetí jsem měla vhodný drátek, ale nevhodné = spadnutím na dlažbu naprasklé vajíčko. Ale že bych se byť jen přiblížila té kráse na www - cha! A přitom hvězdičky, kuličky i srdíčka z koráků mi tak pěkně šly. Tohle je prostě ´vo něčem jiným´.

365 - 238

Nešlo odololat nabídce a proto jsme se šli s Vojtou s paní zimou ještě pořádně rozloučit. :o) Bylo vedro, na svahu včetně nás dvou celých sedm lidí a než sníh povolil, byla to opravdová lambáda. Odpoledne šel Vojta pro změnu na kolo. Večer se ptal, kdy si zase půjde zaplavat k sousedům do jezírka, že už to je určitě kafíííííííčko. :o)))

365 - 237

Byla jsem obhlídnout ty ropuchy, jak se ptala Sugar. Tak nic. A vzhledem k tomu, že tam něcí ichtylové jezdí na čtyřkolkách, pochybuji, že tam někde nějaké ropuchy uvidím či uslyším. Vyfotila jsem alespoň tamní bahnomilnou floru.

365 - 236

Mám tu jednu aprílovou nouzovku. Nějak nebyl čas na nic jiného než na pár dokumentačních snímků. Spokojený zahradníček na terase. Už je doopravdy teplo a tady navíc ani nefouká. Jen budu muset dát Vilímkovi občas najíst, aby nejedl všechno, co najde na zemi. :o)))