365 - 84

Dnešek byl v našem okolí ve znamení Halloweenu. Nebyla to sice americká klasika "Trick or Treat", ale došlo na převleky za strašidla a samozřejmě i na vydlabané dýně. Děti si to náležitě užily. Vojtík bohužel ne, je u babičky¨. A Vilímek vlastně taky ne, tomu je to jedno a navíc to celé prospal. A byla PŘÍŠERNÁ zima!

365 - 83

Ještě se nás sice zima nemusí ptát, co jsme dělali v létě, ale i tak by odpověď naštěstí nezněla, že NIC. :o) Zdaleka nemáme připravené dřevo na celou zimu, ale něco tu je a mnohem víc toho je nařezaného u tchánovců. Tam to můj DH, jeho táta a bratr řezali, přiváželi a připravovali přesně v době, kdy jsem já zakládala tenhle blog. :o)

365 - 82

Souhlasím, není to ekologické. Nepopírám, jsem pohodlná. Ovšem pozor - za příznivého počasí věším vyprané prádlo ven. Když příroda sušení prádla delší dobu nepřeje, přichází ke slovu moje velmi oblíbená, milovaná a drahocenná sušička. Civilizace má něco do sebe. :o)

365 - 81

Jak se praví v "Básníkách": když alkohol, tak z rukou lékaře, a já dodávám: a nebo pedagoga. :o) Znalcům vína se omlouvám za naprosté faux pas - ano, toto NENÍ vhodná sklenička na červené víno. Gut-Jarkovský by nám hnáty zpřerážel, hihi, já ale zastávám názor, že v určitých situacích záleží víc spíš na společnosti, se kterou pijeme, než na nádobě, do které mok naléváme. ;o)

365 - 80

Samozřejmě POZDĚ, ale přece sem dávám slibovanou fotku poličky. Spodní patro jsem vyřešila šalamounsky díky dárku, který jsem dostala. Všechen neskladný, ale velmi potřebný "nepořádek" je schován do krabky a je uklizeno. Velké díky letí do Pic! :o)

365 - 79

Poznatek z dnešního dne: S ospalým = protivným dítětem v šátku se velmi špatně fotí, natož při špatném světle. Byli jsme na výstavě vláčků a Vilímka to - překvapivě - vůbec nezaujalo. :o))) Škoda, protože lidí bylo málo (bylo těsně po poledni) a nemuseli jsme se s nikým strkat. Bylo to moc hezké.

365 - 78

Mám ráda květiny. Ráda je dostávám, ráda je dávám a klidně si je koupím "jen tak". Dnes jsem koupí těchto něžných růžiček zabila několik much jednou ranou. Jen jedna byla uvadlá, no přeci ji nevyhodím, no ne?!?! :o)

365 - 77

Dnes nestíhačka a pak se mi fotka nabídla sama. Vojta si tak dlouho připouštěl "teplejší" vodu, ale se nám málem uvařil. :o) Seděl na okraji vany a hulákal, že je to hrozně teplý. No měl recht. Vlezla jsem si do té vody ještě po něm (abychom neplýtvali) a musela jsem si připustit studenou! Sebe, jak se velrybím ve vaně, sem dávat fakt nemůžu, ale inkriminovanou vodu včetně "ohněvzdorných" hraček jo. :o)))

365 - 76

Jedna veselá podzimní! I když opět podvůdek, větičku jsem si musela přidržet, aby mi s ní vítr nehýbal. :o) To nevím, jestli je dovoleno? Hihi. Dnes byl prostě další krásný den a stromy pořád mění barvy.

365 - 75

Do Vánoc zbývá něco málo přes dva měsíce a můj vánoční kaktus vypadá velmi nadějně. Kromě tohoto poupátka má ještě jedno menší, čtyři úplně prťavá a jednu věc, která se snad ani poupátkem ani nazvat nedá. Hurá! Fak by mi udělalo moc velkou radost, kdybychom na vánočním stole měli krom jiného i loňský = přeživší kaktus. (A taky bych byla ráda za nový stůl, ale to už bych byla mooooooooooc pyšná :o)))

365 - 74

Opravdu nevím, proč jsem si myslela, že budu dnes v Praze fotit!!! :o) Počasí sice bylo jako ze žurnálu, ale my jsme za celou dobu nezavřeli pusu a já na foťák ani nesáhla. Uvědomila jsem si to až cestou zpátky a rychle jsem to "zachraňovala" - aby mi ruka upadla i s foťákem za ty hrůzy! A ještě to příšerné okolí. Musela jsem se uchýlit k "ozdobnému" rámečku, abych to trochu odrušila.

Tak to jsou oni, rodiče mého kamaráda, Bob (73) a Bunny (72) z Charlestonu, SC, USA. Moc ráda jsem je viděla a doufám, že je ještě uvidím. Fingers crossed!

365 - 73

Přesně na konci první pětiny projektu se, bohužel, musím uchýlit k podvůdku. Dnešní fotka není ze dneška. Dnes nemám foťák a do půlnoci ho mít nebudu. :o( No jak už jsem psala, máme málo foťáků. :o))) Padi se ale tváří důstojně, to se musí nechat.
Zítra foťák mít budu a jedu do Práglu, takže budu lovit. Doufejme. Počasí má být jako ze žurnálu.

365 - 72

Návrat z procházky. Dnes jsem si - pro změnu - hodila Vilímka do šátku. Prošli jsme se s Padíkem po poli a já si uvědomila, že jsem si nevzala foťák. Typické!!! Tak jsem fotku do projektu honila na poslední chvíli na zahradě. Fotila jsem z ruky :o), žádná samospoušť. Málem jsem si vykloubila prsty. No a sebe jsem samozřejmě raději odřízla, abych nakukující moc neplašila!

365 - 71

Tak konečně! Sice jsem si zapomněla větší objektiv, ale aspoň mráčky trošku jsou, letadélko právě vzlétá a za ohyzdnou budovou hangáru ostýchavě vykukuje Černá hora. Obávám se, že letos už to lepší nebude. Možná v druhé polovině Projektu. Budu se snažit!

365 - 70

Toto je polička na mým pracovním stolem. Má dvě "patra", horní už mám jakž takž "zabydlené", ale to spodní mi dává zabrat. Nějak nevím co tam a jak ho udržet v koukatelném stavu. Využívám tudíž projektu jako donucovacího prostředku a vyhlašuji, že nejdéle do týdne odhalím poličku celou, zabydlenou, uklizenou. :o)

365 - 69

Dnes jsme byli s Vilímkem na srazíku. Měl jako jedno z mála dítek tu čest tam být a musím říct, že se choval s náležitou důstojností. Je to prosně moje zlatíčko! Na srazíku byly dvě hvězdy - rozkošně těhotná Romča, ze které máme všechny velikánskou radost a každý den jí držíme palečky. A pak taky teta Matlásek (viz picture :o))), která momentálně prochází obrovskou životní změnou a musím říct, že je to změna k lepšímu. K výrazně lepšímu. Na fotce vypadá jako Vilímkova (ne o moc) starší sestra!

Holky, držte se a jen tak dál!

365 - 68

Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko, sedíš tu u cesty, stane se neštěstí...

Pampeliška v říjnu! A ještě u nás v podhůří! A nebo jsem si jich dřív prostě nevšimla?! To je taky možné! A těch kapek rosy na stébélkách trávy jsem si teda všimla až doma. A to byly dvě hodiny odpoledne - můj oblíbený "čas na fotku" :o)

365 - 67

Sněžííííííííí! :o) Zase jedna typicky podzimní. Doufala jsem, že to listí zachytím lépe, ale ono vždycky jako na potvoru padalo o pět až deset stromů dál. A ještě se mi do záběru připletl Padišáh. Ořezávat jsem to nechtěla, naštěstí to naše psisko s krajinou pěkně barevně ladí. :o)

365 - 66

Trocha sentimentu. :o) Tuhle gerberku jsem dostala v sobotu na Vítání občánků a chtěla jsem si ji nějak uchovat. A taky jsem konečně měla ideální světlo na to, abych ji zabrala takhle - to samé jsem KDYSI DÁVNO chtěla udělat s tou slunečnící, ale nějak jsem se rozhoupala pozdě a světlo bylo fuč. Dnes ne, dnes mi to krásně měkoučké podvečerní slunce svítilo jako na objednávku.

Jo a PS: Dnes je Vilímkovi 7 měsíců, tak je ta kytička tady tak trochu i na oslavu. :o)

365 - 65

Zase trochu podzimní nálady. Nějak se mi ten sychravý podzim fotí líp, než babí léto. :o) Dnes mi dokonce i dost trpělivě pózoval Padi. Nakonec jsem se ale rozhodla pro snímek bez živočichů. Je to tajemnější.
BTW - snímek "pole a-la Bulik" se mi zoufale nepovedl. :o(

365 - 64

Dnes jsme byli na vítání občánka Vilímka. Za celý den můžu říct toto: Máme málo foťáků. :o))) Přetahovali jsme se o ten náš jeden tři (DH, Vojta a já). Vzhledem k tomu, že jsem měla na starosti Vilímka, v boji o foťák jsem jaksi moc nevítězila. Tak aspoň vkládám tuhle jednu fotku, bohužel moc nevyznívá, jak spolu kluci barevně ladí. A Vojta se tváří jako tydýt. :o)

365 - 63

První díl seriálu "Jak se daří vánočnímu kaktusu" - dnes si DH všiml, že náš vánoční kaktus, který vloni o Vánocích snad ani nerozkvetl a všechna poupata mu opadala, když jsem si ho přinesla domů, nasadil na květ! Hurá! Tak tfuj, tfuj - až bude co fotit, zase to blejsknu.

365 - 62

Dnes jsem se chtěla zaměřit na zvířata, ale raději jsem přešla na podzimní barvy a nějak mi z toho vyšla jen červená a zelená. :o) Obloha se zatáhla ledva jsem vytáhla paty s baráčku. Sojka bonzačka, místo aby mě sledovala, jestli netropím nějakou neplechu (a já si ji mohla vyfotit), zbaběle uletěla. Všichni dva motýli, které jsem viděla, letěli v třímetrové výšce (nejmíň). Kobylku a-la Pendulka jsem nedokázala přinutit ke spolupráci (skákala zásadně šipky a zůstávala zabořená v trávě zadečkem nahoru) a když jsem se konečně odhodlala zmermomocnit berušku, chytil Vilímek amok a bylo po focení. Mám já to ale smůlu. :o)

365 - 61

Podzimní podvečer. Vycházející měsíc na temné obloze už tu mám, tak ještě vycházející měsíc za soumraku. Dnes to bylo trochu napínavé, musela jsem postoupit foťák "vyšší inštanci" a během dne se pokoušela o tvorbu s mamčiným foťákem - no hrůza děs, je to nezvyk.

Do tohoto snímku jsem se ještě pokoušela zakomponovat nádherně zezlátlý javor, ale BOHUŽEL svítil jasněji než měsíc. Asi by to chtělo nějaký filtr (nebo si přečíst návod :o))) nebo tak něco. Hihi.

365 - 60

Chrupky, chrupky :o) Po skutečně lítém boji nakonec Vilímek zvítězil sám nad sebou a usnul po O. :o) Šla jsem si ho vyfotit, abych si mohla s fotkou trochu pohrát a pokusit se o nějaké efekty, které mi Zoner nabízí. Mno, ještě se musím hodně učit ... hodně učit...

365 - 59

Reklama na Halloween. Tchán nám o víkendu dovezl tři naprosto nádherné a hlavně fotogenické dýně. Dnes se tudíž potvrdilo, jaké jsem střevo, protože jsem je nedokázala fotogenicky nafotit. Hlavní problém určitě byl ve světle - měla jsem se do toho pustit ve dne - umělé osvětlení prostě není na dýně to pravé ořechové.
Tak snad až je vydlabeme, půjdou vyfotit lépěji.

365 - 58

Navzdory výhrůžkám meteorologů byl víkend slunečný. Do babího léta neměl daleko, ale nebylo to ono, přeci jen bylo dost chladno. Tohle jablíčko se na mě smálo už zdálky a proto jsem se na něj šla"podívat" zblízka. :o)

Jako sichrovku jsem raději vyfotila u sousedovic hafíka Badína. Úžasně spolupracoval a tak si svoje místo na slunci Projektu zaslouží taky.

365 - 57

Dnes jsme jeli příbuzným ukázat, jaké u nás máme piraňovité kapry. (Viz Projekt den pátý) Kapři se tedy moc nepředváděli, možná už na ně byla zima. Zato labutě do všechno dohnaly. Labuťátka byla fakt dost voráchlá.

Na krmení ryb z ruky tentokrát nedošlo, na krmení labutí ano, ale do toho už jsem fakt nešla. Ruka je mého statečného DH. :o) Auvajs!!!

365 - 56

Máme doma dočasně tělocvičnu. :o) Čekáme víkendový nájezd příbuzenstva a tak jsme vymýšleli, jak je tu uskladníme, až jsme to vymysleli. Půjčili jsme si ve škole žíněnky a udělali v jednom (zatím prázdném) dětském pokojíčku pro drobotinu brloh. Než tam nanosíme peřiny, má Vojta o zábavu postaráno.

365 - 55

Konečně jsem si čističem na zlato vyčistila řetízek. Už se k tomu odhodlávám (bez přehánění) několik měsíců. Uvidíme, jak se řetízku na mém krku postaví Vilímek - abych NÁHODOU za chvíli nepsala ´konečně jsem si nechala spravit ten přetržený řetízek´:o)))

365 - 54

Aromaterapie v praxi. Vilímka už hrozně dlouho trápí rýma, zkoušíme vše možné, byla jsem se i radit s dr. a zatím pořád nic. Takhle nám to momentálně svítí v ložnici a všude se line vůně eukalyptu. Pamatuji si, že na hromadě naházené a tlející listí eukalyptu mi zrovna extra nevonělo. A teď naopak doufám, že to ještě někdy ucítím - to jsou paradoxy! :o)))