Smíšek

Vilímek se směje rád - tak ať mu do vydrží!

Slunečnice

Když jsem na jaře nechávala ze směsi semínek pro ptáky naklíčit slunečnice, vůbec jsem netušila, jestli se nějakých květů vůbec dočkám. co nesežrali slimáci nebo zajíci a co nepomlátila vichřice, mi zbylo. Dočkala jsem se. A včelka taky.

Po kom?

Po kom to dítě je? No po kom nemá vlasy, to je teda jasný! :o)))

Kvete!

Šoková terapie zabrala. Žádné separé, ale pěkně všechny do jednoho květináče a hybaj ven!

Tráva

Jedna večerní náladovka.

Děkuji!

Děkuji všem za držení palců v průběhu celého roku, děkuji, že jste na tyto stránky chodili, že jste se zajímali, že jste psali komentáře. Musím se přiznat, že to nejednou bylo pro mě hnacím motorem. Opravdu se mi kolikrát nechtělo, ale říkala jsem si, že to přeci nejen sobě, ale i všem ostatním prostě nemůžu udělat.

Díky za přípitky u příležitosti ukončení Projektu. Pokračování "třistapětašedesátky" nedám, nicméně mi je líto už založený blog jen tak opustit a nechat ladem. A protože zároveň nepočítám s tím, že bych přestala fotit :o) , budu sem vkládat ty fotky, které se mi z nějakého důvodu budou líbit, nebo ke kterým budu mít nějaké citové pouto. :o)))

Příkladem jsou dnešní dvě fotky. Nebyly vyfocené ve stejný den a dokonce ani dnes, ale nějak se protě začít musí a obě se mi líbí. Srpnové portréty našich kluků - Vojta se sovákem Rozárkou a zarputilý běžec Vilímek.

365 - 365

Projekt jsem začínala Vilímkovým portrétem. Skončím ho společnou fotografií obou kluků. Pokus o zachycení s neutrálnějším pozadím bohužel nevyšel. Ale tahle je aspoň akční.

Projekt 365 se mi tedy podařilo dokončit. Co bude dál si musím rozmyslet. :o)

365 - 364

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je rybníček Brčálník. Ve dne je docela obyčejný, ale sotva ho v noci přikryje černočerná tma ... on teda stačí obyčejný soumrak ... začnou se tam dít podivuhodné věci... :o)))

365 - 363

Další krasavice z naší zahrady. Kopretina kýlnatá. Přišla mi poštou od kamarádky. Samozřejmě jako semínko, ne jako rostlinka. Chvíli to vypadalo, že vůbec nevyraší - sela jsem je těsně předtím, než se v květnu ochladilo. Nakonec to zvládly, holky jedny, jen doba kvetení se jim o měsíc posunula, ale to přeci vůbec nevadí!

365 - 362

Měsíční jahody byly letos těmi, které nezklamaly. Zrají a plodí pořád. Ty běžné se moc nevycajchnovaly. Tak třeba příští rok.

365 - 361

Člověk míní, technika mění. Dnes jsme chtěli poprvé vyrazit na lov keše s GPSkou. Zobrazovaly se nám ale neustálé nesmysly. Keška je od našeho bydliště vzdálená 1,8km. Když jsme se k onomu místu nablížili (a byli jsme na správném místě, neb se podle něho keška jmenuje), začala GPS ukazovat, že jsme od cíle 4,6km. Záhada. Budeme holt zadávání souřadnic muset ještě doladit.

365 - 360

Veškeré moje pokusy zachytit vlaštovky pijící ze sousedovic jezírka byly marné. Přeci jen tyrkysové šaty asi nebude to nejlepší maskování. :o) Tak aspoň jedna momentka našeho velkoleba.

365 - 359

Šťastně jsme se vrátili a na zahrádce čekalo překvapení. Jednak mi bouřka ze čtvrtka 23.7. poničila hodně kytiček, ale na druhou stranu mi rozkvetl nádherný mečík. Musím se hodně držet, abych ho tam nechala a neodnesla si ho domů do vázy.