Osmdesátdevět

     Včera večer jsem se rozhodla vyměnit potěru vodu úplně a umístit je do nové sklenice. Ta původní i přes pravidelné výměny vody a údržbu páchla. Při té příležitosti jsem začala ty naše drobky počítat. U čtyřicítky jsem chtěla přestat, že už je to stejně jedno. I čtyřicet je zkrátka MOC. Přesto jsem ale vytrvala a došla k závratnému číslu 89 (slovy: osmdesát devět). Uff!
     Tomu se asi říká štěstí začátečníka, ne? Zatím zvládám, ale bude hůř.
     A protože si ty moje ryby zřejmě myslí, že se nudím, čekalo na mě další překvapení. Všimla jsem si dnes v akvárku drsných výpadů beťáka proti všem větším rybám. Myslela jsem si, že si rozhání depresi (kterou mohou prý někteří samci dostat poté, co jsou odděleni od potěru, o který se starají), ale chyba lávky - beťáka žádná deprese netrápí, postavil si v rohu akvárka pěnové minihnízdo a má tam pár jiker. Těžko říct, jestli zase s Růženkou anebo se Sněhurkou, ale jikry tam 100% jsou. 
     Tentokrát ovšem z pochopitelných důvodů nezachraňuju. :o))) Nechám tomu volný průběh a uvidíme, jak se příroda předvede. Dle mého ale nemá ta drobotina šanci - v akvárku jsou mimo jiné čtyři čichavci a dvě cichlidy - jsou to lovci a navíc věčně hladoví. Dnes jsem jim aspoň dala hodně nažrat, aby měl beťák klid. Tak mám další napínák, který můžu sledovat. Akvaristika je fakt dobrodružný koníček. :o)