Dnes poprvé (a asi ne naposledy) vkládám víc než jednu fotku. Nějak jsem se nemohla rozhodnout, na kterou to slovo padne a zrovna mě žádné rozpočítávadlo nenapadalo. :o)

Toto není celozrnný rohlík, ale chléb. :o) Vozí nám ho (a všelikeré různé jiné pečivo) "paní Housková" - jak jí Vojtík říká - v pojízdné pekařské prodejně třikrát týdně přímo až před barák. A aby všichni v okolí věděli, že dorazila, pouští na plný pecky dávnověký hit Nadi Urbánkové ´Můj Vilém peče housky´!!! No, můj Vilém z toho ještě rozum nemá, ale až ho pobere, myslím, že se mu to moc líbit nebude - snad do té doby složí nějaký plodný skladatel jinou odrhovačku, kéž by!

A tomuhle zase říkám výsměch zahradníkovi. Kapičky nepadají z mraků, ale ze zavlažovače, kterým poctivě zavlažuji náš rostoucí trávníček. Když jsem dnes navečer začala, na déšť to rozhodně nevypadalo. Když jsem fotila tenhle snímek, ten mrak zdaleka nebyl tak tmavý, jak teď vypadá. Když jsem pět minut poté naposledy přesunula gejzírek, přihnal se vichr z hor, přinesl s sebou černočerné mraky a třičtvrtě hodiny na to se rozpršelo. Pršelo hodně, ale krátce. Takže tak akorát, aby se zalil náš trávník a nic moc se neponičilo. To si ze mě příroda zase jednou vystřelila. :o)
Žádné komentáře:
Okomentovat